Již nad nadpisem této reportáže se znalci piva v Hradci Králové pousmějí. Ale ano, i Sardinie, druhý největší ostrov ve Středozemním moři, má svoji pivní historii i současnost. Někdy je to opravdu pestré a bizarní.
Kdo někdy navštívil Sardinii, jistě zaregistroval největšího pivního producenta na ostrově, pivovar ICHNUSA. Pivovar leží v městečku Assemini, které je součástí aglomerace metropole jihu, města Cagliari. Birreria Ichnusa není rozhodně žádný nováček, historie pivovaru se začala psát již v roce 1912. Původní budovy pivovaru, nacházející se u centra Cagliari, přestaly především z kapacitních důvodů vyhovovat, proto došlo již v roce 1967 k velkému stěhování do nových prostor v nedalekém Assemini. Dalším zlomovým okamžikem bylo převzetí Heinekenem v roce 1986. To je ale pivní příběh pouze jihu ostrova.
Sardinie je při rozloze zhruba jedné třetiny České republiky relativně řídce osídlena, na ostrově žije pouze přes jeden a půl miliónu obyvatel. Mimo velká centra u moře jsou na především zemědělském venkově pouze malé izolované vísky a pár menších měst. Tuto izolaci podporuje hlavně hornaté vnitrozemí (nejvyšší hora ostrova má přes osmnáct set metrů).
I běžný turista vycítí výraznou rivalitu mezi severem (hlavně městem Sassari) a metropolí jihu Cagliari. Často se to projevuje tím, že mladí ze severu jdou raději studovat a pracovat do kontinentální Itálie, než „nedej bože“ jít na Universitu v Cagliari. To se týká i sportu. Fotbalová legenda, Gianfranco Zola, rodák ze severu (vyrůstal v Nuore) šel jako neznámý mladík radši do Neapole, než do Cagliari na jihu. Když se jako 37-letý veterán vrátil po úžasné kariéře v Parmě a v Chelsea v roce 2003 domů a podepsal „nepřátelům z jihu“, tj. Cagliari, dali mu to na severu najevo výhružkami a posprejováním domu, takže poté řadu měsíců požíval policejní ochranu. Přece jen „banditismo sardo“ je pojem, který v místní společnosti rezonuje stále. Zcela běžné rovněž je, že fotbaloví tifosi ze severu fandí radši Milánu (viz zarámovaný podepsaný dres legendy Milána Franco Baresiho v kavárně v městečku Valledoria), nebo Interu, často i Juventusu, než jižanům z Cagliari.
Tato rivalita se projevuje i v pivní kultuře. Na severu ostrova pivo Ichnusa téměř nevidíte, vyjímkou je „Ichnusa beer store“ v duty-free zóně na letišti v Olbii.
V běžné kafeterii na severu uvidíte i jiné bizarnosti – v mrazícím boxu velkopopovického Kozla, který v minulosti dodával do jedné kavárny městečka na severu, si dnes již žádného Kozla nedáte. Mají tam všechno možné, jen produkty od dodavatele boxu z Velkých Popovic ne. V nedalekém obchodě si ale koupíte lahvového Kozla, Plzničku, ale i sicilskou Birra Messinu, amerického Millera i německý Paulaner. Raritou je zde Blanche de Namur. Nevím, zdali stejný výběr mají třeba v konzumu českého městečka o velikosti například Třebechovic pod Orebem…
Že fotbal a pivo k sobě patří víme i u nás doma. Fotbalový stadionek městečka Valledoria na severu zve do klubového pubu plakátem Homera Simpsona v klubových barvách. Uvnitř je pípa od belgického Jupileru, ovšem pivo je ryze italské – z čepu teče Moretti z Udine.
Přece by seveřani nebrali Ichnusu z jihu …
Text a fotografie: Tomáš Rademacher (7.10.2023)
